Poslední štěňátko odletělo pryč

Je jedenáctého února, 5 hodin ráno. 

Vstáváme, venčíme celou naší smečku a připravujeme se na cestu směr Brno.  

Dnes je štěňátkům 112 dní. 

Mercy, poslední pejsek, který čekal na odjezd do svého nového domova dnes naposledy spal se svými sourozenci Miou a My Hunterem. Vypustit štěňátko do cizí země není žádná sranda. Každá země má jiná pravidla a nařízení. Proto jsme s Mercym museli čekat 21 dní po očkování proti vzteklině. A dnes je ten den D. V 10 jsme na místě v Brně v jedné krásné kavárně. Přichází i noví majitelé. Mercy vidí paničku, páníčka.... podívá se, začne radostně vrtět ocáskem, oblíznul novou paničku a bylo hotovo. Láska na první pohled proběhla. Ještě pár důležitých informací, podpisů, kontrol a loučíme se. Ano, přirostl nám k srdci, jako celá štěněčí smečka. Utírám slzy s myšlenkou, že noví majitelé jsou naprosto skvělí a to mě uklidňuje. Poslední pohlazení, poslední "blejzanec" a poslední pohled od Mercyho. My jedeme zpět směr domov, on jde na špacír po Brně. Odpoledne jede vlakem do Vídně, kde přespí v hotelu a v neděli ráno se přemístí na letiště. Na klíně svých majitelů se letadlem dostane na ostrov Malta, kde na něj čeká zbytek krásné rodiny. 

Mercy, přejeme Tobě a celé Tvé, krásné, nové rodince šťastný život. Děkujeme Reubene a Charlene za to, že se o Mercyho postaráte jako o třetí bejbátko :-)